Vznik a historie MSS

Psal se rok 1914. Evropa již po několik let prožívala stoupající napětí, které se mělo s plnou silou uvolnit atentátem v Sarajevu. Zatím ve Spojených státech amerických lidé prožívali pokoj a společně se radovali z otevření Panamského průplavu.

Tehdy se Církev adventistů s. d. v Americe učila žít v podmínkách svobody. V naší zemi byla sice politická situace vyostřená, ale vnější nesnáze, posměch i místní pronásledování nemohlo zabránit šíření adventního poselství.

Již od r. 1912 bylo Rakouské misijní pole rozděleno na tři části: Rakouské, České a Moravskoslezské. A ve stejném roce se také konala první konference Moravskoslezského misijního pole, která měla 200 účastníků. Z našeho současného pohledu je velmi zajímavé její národnostní složení: 120 Poláků, 68 lidí německé národnosti a pouze 12 Čechů. Konference byla zastoupena i takovými zvučnými jmény, jako byl L. R. Conradi nebo G. W. Schubert.

Církev, to ale není jen výkonná konference nebo jména předních bratrů. To jsou sbory s prostými členy, kteří přijali trojandělské poselství v době sílícího zájmu Rakousko-Uherské monarchie o strategické průmyslové Ostravsko.

Roku 1908 byl založen první sbor v Těšíně. Pak vznikaly sbory: Orlová-Lazy (1911), Opava (1911), Návsí (1911), Olomouc (1912) a Brno (1912). V roce 1912 bylo založeno Moravskoslezské misijní pole se sídlem v Opavě. Jeho vedoucím se stal bratr Johan Muth. Nárůst členů byl natolik velký, že rok na to – 12.9.1913 – bylo rozhodnuto o ustavení samostatného Moravskoslezského sdružení s účinností od 1. ledna 1914. Sídlem zůstala Opava a předsedou byl i nadále bratr Johan Muth. V r. 1916, od tohoto data se nám zachovaly první statistické údaje, bylo v Moravskoslezském sdružení 21 sborů a skupin se 444 členy.

Roku 1917 se stal předsedou Moravskoslezského sdružení bratr Emil Eduard Frauchiger, jeden z prvních adventistů v Evropě. Tomuto zvláštnímu muži s odpovědností za Moravu a Slezsko byla po první unijní konferenci v Brně r. 1919 svěřena i odpovědnost prvního předsedy Československé unie. Bratr Emil Frauchiger, narozený r. 1865 v Lausanne ve Švýcarsku, původně metodistický kazatel, pokřtěný v r. 1886, zastával tedy v Opavě od r. 1919 služebnost předsedy unie i MSS. V roce 1923 bylo sídlo Moravskoslezského sdružení přeloženo do Brna, předsedou byl zvolen bratr Richard Rűhling. V r. 1926 uvádí statistika MSS 26 sborů a skupin s 868 členy, předsedou byl tehdy br. Josef Doubravský.

Starší bratři a sestry rádi vzpomínají na první oddané kazatele: bratry Karla Poledníka, Richarda Neumanna, Adama Gomolu, Josefa Niedobu a další.

A jak se Moravskoslezské sdružení dostalo do Ostravy? Sociální i politická situace byla často překážkou pro přijetí adventního poselství. Na počátku byla vroucí modlitba dvou žen – sestry Rušové a sestry Gomolové, které se jako knižní evangelistky rozhodly pracovat v Ostravě. Cestou potkaly dva kolportéry, kteří je od práce v tomto městě zrazovali. Po krátkém zaváhání si ale vzpomněly na společnou modlitbu, a znovu vykročily vpřed. A Pán jim bohatě požehnal. Hned při první návštěvě našly ubytování u manželů Přívarových, kteří s dychtivostí přijali adventní poselství.

Díky těmto skromným začátkům mohl být v r. 1914 založen v Ostravě první sbor o 13 členech. První zmínka o sídle MSS v Ostravě je ve statistické zprávě z r. 1927.

Na postech předsedů MSS se tedy od r. 1914 vystřídali následující bratři: Johan Muth (1914-1917), Emil Eduard Frauchiger (1917-1922), Richard Rűhling (1922-1926), Josef Doubravský (1926-1935), Josef Popelka (1935-1939), Josef Doubravský (1939).

Po 2. světové válce v r. 1945 došlo k prvnímu obnovení MSS. Jeho sídlo bylo tehdy v Brně, předsedou byl bratr J. Popelka (1945-1948). Statistika z těchto let uvádí celkem 48 sborů a 2278 členů. V r. 1948 byl předsedou zvolen bratr Dimitrij Krynský, sídlo MSS bylo znovu přeloženo do Ostravy a tam zůstalo až do r. 1952, kdy byla činnost Církve adventistů s. d. zastavena a Moravskoslezské sdružení zrušeno. K znovuobnovení MSS došlo teprve až v r. 1968. Staronovým předsedou MSS byl tehdy zvolen opět bratr Dimitrij Krynský. Ve statistice z tohoto roku je uvedeno celkem 61 sborů s 3562 členy.

Ale to už jsme vlastně v historii, kterou si mnozí z vás dobře pamatují. A tak jenom stručně – jak se střídali na postech předsedů MSS následující bratři: Dimitrij Krynský (1968-1973), Alois Bárta (1973-1983), Jiří Veselý (1983-1992), Jan Dymáček (1992-2011), Karel Staněk (2011-dosud).

Dnes (k 31.12.2015) je na celém území MSS v 69 sborech a 15 skupinách celkem 4301 pokřtěných členů, kteří spolu se svými 40 kazateli očekávají slavný příchod svého Spasitele Ježíše Krista.

Ze vzpomínek bratra Josefa Kutého a ze statistik zpracoval Aleš Zástěra.
Z knihy 100 let služby MSS od Karla Chlebka doplnil Daniel Dobeš