Tajemství sedmé citadely

Letní tábor oddílu 057 Highlanders KP

Už několik let trávím část své letní dovolené společně s dětmi našeho oddílu Klubu Pathfinder na táboře v Annině údolí. Budu asi mluvit za všechny nás dospělé vedoucí, když řeknu, že za tím jedním týdnem táborového života v přírodě se skrývají hodiny, týdny a měsíce příprav. A nejinak tomu bylo i letos. Na vrcholu shonu a stresu, které takové přípravy s sebou nesou, si vždycky říkám, že to nemám zapotřebí a už víckrát to nedám. Nicméně světe div se, když potom vzpomínám nad fotkami na čas strávený společně s těmi všemi lidmi, tak vím, že pokud nebe dá, dám to příště dám i já. Je to skoro jako nějaké tajemství. Co je tím, co mě popohání podstupovat každý rok totéž? Někdo by řekl, že je to proto, že mě to baví. Jiný by možná namítl, že důvodem jsou mé vlastní děti. Myslím ale, že ani jeden by neměl úplnou pravdu.

Letošní tábor našeho oddílu byl navazujícím pokračováním toho loňského. Před rokem  nesl tradiční pobyt v Annině údolí název „Tajemství modrého meče“. Skrýval se za tím příběh zápasu dobra a zla. Boje, který všichni, a to dospělí a děti, zažíváme na vlastní kůži dnes a denně. Příběh, který s oblibou nazýváme Velké drama dějin, příběh o Bohu a jeho nepříteli, příběh o lásce a oběti, příběh o vzkříšení a naději. Loni příběh končil právě Vzkříšením a tedy historicky na úsvitu dějin křesťanství. Když jsem viděl, jak celý oddíl tím dobrodružstvím žil a hlavně, jak děti volaly po pokračování, řekl jsem si, proč ne. Letošní táborový příběh tedy plynule navazoval na předešlý a vyprávěl o dějinách těch, kteří na zemi zůstali poté, co jejich Přítel a Pán odešel. Těch, kteří zde zůstali po Vzkříšení. Vyprávěl příběh dějin křesťanství od prvního století našeho letopočtu až do současnosti. Tajemství sedmé citadely (což je název táborového příběhu roku 2016) představoval pohled na tyto dějiny rozdělené do sedmi etap, jak je vidí první kapitoly biblické knihy Zjevení. A tím se vracím k otázce, kterou jsem položil dříve. Co je tím, co mě popohání podstupovat každý rok stejný stres a shon, zakoušet vysílení a únavu tváří v tvář práci s dětmi i dospělými?

Je to společenství. Jsem přesvědčen, že křesťanům od starověku až po současnost dával sílu projít všemi těmi temnými uličkami dějin Bůh. Stvořil k tomu jeden mocný a silný nástroj – společenství. Můžeme to nazývat církví, můžeme tomu dávat jiná jména, ale pořád to bude hlavně společenství. Blízcí lidé, přátelé a kamarádi, spolek stejně smýšlejících, parta stejných nadšenců, dospělých i dětí. Všech těch, kteří jdou a vzájemně se vedou stejným směrem. A nejen to. Vzájemně se i podpírají, hecují a povzbuzují. V takovém kruhu svých dětí zjevuje Bůh svou sílu a zároveň ji i nabízí a dává. On pracuje ve společenství. A to mě staví na nohy.

Klub Pathfinder není ničím jiným než společenstvím. Spolkem nadšených dospělých a dětí, kteří chtějí jít stejným směrem a touží po tom nechat se tímto správným směrem vést. Práce pro dospělé i děti v takovém společenství mě vysiluje, často stresuje a ubíjí. Ale díky Géniu shůry mě nakonec ta stejná práce s těmi stejnými lidmi ještě více posiluje, je mi zdrojem radosti a nabíjí mě. A tak i ten letošní tábor byl pro mě nakonec úžasný. To, co mi zprvu vzal, mi nakonec vrátil mnohonásobně zpět. Taková je nebeská matematika. Díky Bohu za společenství! Díky mu za všechny děti i dospělé mého oddílu KP!

Marek Miškej

P.S. pokud se z nějakého důvodu chcete dovědět o našem táborovém příběhu víc, nebojte se mi napsat. Jsem si jistý, že kontakt si určitě najdete :-).

Na fotk z tábora se můžete podívat zde.